Topolná 276,
Uherské Hradiště

+420 603300550
info@bitehazard.cz

O NÁS

Studio bylo založeno v roce 1993 pod názvem R-AUDIO & recording jako pokračovatel otrokovického SOUGP. Od roku 2012 působíme v Topolné v domácím prostředí pod názvem BiteHazard studio.

NAŠE SLUŽBY

Máme v oboru bohaté zkušenosti a proto se kromě práce se zvukem můžeme věnovat i doškolování zvukařů formou kurzů a konzultací, výuky a poradenství.

REFERENCE

"Zní to celé lépe, než jsme si představovali. Bubny jak ďábel, kytary hutné a basa krásně čitelná. O zpěvu ani mluvit nemusím" (Dan Gregorovič, sk. Depresion, z rozhovoru pro časopis fanklubu, 2004)

CENY

Cena za práce v nahrávacím studiu, mix a mastering je 350,-Kč včetně DPH. Za mastering běžné písničky zaslané pomocí internetu účtujeme 1200,-Kč

Kontakt
pro konzultaci nebo nahrávání

kdykoli telefonicky

(+420) 603300550

nebo emailem
studio@bitehazard.cz

Potřebuji nahrát písničku
Chci se přihlásit do kurzu

Mám zájem o výrobu vlastní písničky, nebo nazpívání zpěvu do hotového podkladu. Potřebuji namluvit audioknihu nebo pohádku. Potřebuji smíchat nebo zmasterovat písničku nahranou doma nebo v jiném studiu. Chci se přihlásit do kurzu pro začínající zvukaře...

Další informace...

Oktava

Zpěvový mikrofon Oktava MK-319

Universal Audio

Apollo Twin MKII Quatro

Presonus

Studio One Professional

Umožním Vám virtuálně nahlédnout do vyučovací hodiny pro budoucí mistry zvuku. Předmět se jmenuje Hudba a zvuk a vyučuje se ve studijním zaměření Mladý mistr zvuku v Základní umělecké škole v Otrokovicích.

Do třídy vstupují Jarda a David, 10 a 11 let, ze kterých se díky jejich zájmu o moderní hudbu a počítače mohou v budoucnu stát třeba technici při přípravě koncertů, zvukaři, nebo i zvukoví inženýři v televizním nebo zvukovém studiu. Hoši mají za sebou dva ročníky základů hry a ovládání elektronických klávesových nástrojů. Umějí už ovládat doprovodnou jednotku v nástroji, umí si zahrát podle not jednoduchou písničku, znají, k čemu slouží některé konektory na zadní straně nástroje, umí číst a psát noty...

  1. Opakujeme nejprve znalost nejznámějších výrobců elektronických kláves - Yamaha, KORG, Roland, Casio... hoši kupodivu výrobce znají a navíc k nim dokáží přiřadit každý alespoň jeden typ - Yamaha PSR330, Roland D-50... Diskutujeme o rozdílech jednotlivých výrobců, jsou něčím charakteristické, je některý lepší/horší než jiný?
  2. Opakujeme zápis známé písničky do not, zatím ručně a podle nějaké předlohy - Ovčáci, čtveráci. Později písničku zapíší zcela bez předlohy zpaměti. Písničku pak zahrají na klávesy.
  3. Probíráme vznik a šíření zvuku. Zvuk vzniká kmitáním pevného tělesa a šíří se rozkmitáním okolního vzduchu, který pak zachytí naše ucho.
  4. Následují různé hry se zvuky. Poznávání, zda jde o zvuk hudební (lze jej použít v hudbě?) nebo nehudební. Poznávání různých ruchů a zvuků se zavázanýma očima. Poznávání odkud (z jakého směru) zazněl zvuk a ukázání rukou. Poznávání zvuků skutečných akustických nástrojů a jejich napodobenin v elektronických klávesách. Procvičování zvukové paměti - nalezení předem přehraného zvuku v 10 ukázkách. Pokus o pojmenování zvuků - je to dupnutí, bouchnutí, tlesknutí, šramot, vrznutí, cinknutí...
  5. Na závěr hodiny dostávají žáci jedničky do žákovské knížky a také domácí úkol - přiřadit čarou různá zařízení ke správnému konektoru na zadní straně kláves:

A na závěr si dovolím uvést jeden citát z metodické příručky pro studijní obor EZHZT (elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba):

"Absolvent studijního zaměření EZHZT bude hudebník, který dokáže poučeně využívat dostupné technologie ve prospěch umění"

Asi před dvěma lety jsem dostal k otestování pro časopis Music Store reprobedny KRK Rokit 5, 6 a 8. V předmluvě k recenzi monitorů jsem napsal malou úvahu na téma "Jaké jsou nejvhodnější bedny do studia...?":

Jelikož se často setkávám s dotazy typu: „Jaké jsou nejvhodnější reprobedny do studia, do obýváku, k domácímu kinu…?“, dovolte mi v úvodu malou připomínku k tomu, co jsou to vlastně studiové monitory. Čím se liší od „běžných“ reprobeden s oblibou označovaných jako hi-fi? Touto zkratkou se v minulosti označovala zařízení vyšší (nerad bych říkal vysoké) kvality. Výrobci postupně označovali jako hi-fi téměř vše, co potřebovali prodat. Tento nešvar jistě trvá dodnes, a i když se to možná někomu nebude líbit, označení hi-fi je třeba brát s velkou rezervou, neboť se jedná spíše o označení jisté líbivosti, jak po stránce designové, tak i zvukové. Mnohdy jde jen o jakousi „lidovou“ kvalitu. Naproti tomu u studiových monitorů by kvalita zvuku měla být jaksi automatická a samozřejmá, vždyť pomocí něho se hudba teprve rodí a její zvuk může být kvalitou monitorů dosti poznamenán. Zvukový inženýr se nemusí dojímat z toho, jak krásně mu hrají jeho monitory, musí mít jistotu nad svou prací. Z tohoto důvodu se většina dobrých studiových monitorů konstruuje s vyrovnanou frekvenční charakteristikou, tedy nejsou zde zdůrazněna žádná pásma kvůli líbivosti poslechu. Hlavním kritériem kvality je pravdivost, nikoli líbivost. Z tohoto požadavku se pak odvíjí další kritéria, jako je malé zkreslení a dostatečný výkon. Díky těmto vlastnostem může pak být zpracováván jakýkoli druh hudby nebo zvuku, aniž by měl zvukový inženýr obavy z toho, jak bude nahrávka znít kdekoli jinde. Zvukař je na studiové monitory přivyklý a díky podobnosti zvuku může pracovat na různých pracovištích s různými studiovými monitory.

 

KRK Rokit 8 G3

Designová stránka je ovšem také důležitá. Každý člověk si na svém pracovišti snaží vylepšovat a zkrášlovat své okolí, tak, aby se mu dobře pracovalo, aby se cítil pohodově. Kupuje si hezčí počítače, hezčí myš, hezčí nábytek… Proč by si zvukař nemohl koupit i hezčí studiové monitory, třeba právě se žlutou membránou, když je bude mít denně několik hodin před očima?...

Psáno pro MUSIC-STORE 09/2014.

Kdy lze říci, že je nahrávka dostatečně komprimovaná?
Psát o zvuku je jako popisovat barvy slepé osobě, ale přesto se pokusím. Zde je jednoduchý příklad. Předpokládejme dvě rozdílné ukázky hudby, jedna je dynamicky pulzující úderná hudba, druhá je s táhlým hladkým průběhem. Pro někoho je "lepší" hudba prvního typu, pro jiného zase druhý typ hudby. Stejně tak lze říct, že "lepší" hudba je hudba více komprimovaná, nebo naopak je lepší hudba bez jakékoli komprese.

Komprimace zvuku může mít dva rozdílné významy:

  1. Zmenšení dynamického rozsahu. Hlasité pasáže jsou zeslabeny, slabé pasáže jsou zesíleny. Použití např. v rádiu při vysílání k vyrovnání rozdílných hlasitostí nahrávek, ale i k vyrovnání dynamických rozdílů v různých částech jedné skladby.
  2. Digitální algoritmus kódování zvuku za účelem snížení datového toku ( v kilobitech za sekundu – kbps). Příkladem je třeba MPEG (MP3) nebo Dolby AC-3 (Dolby Digital).

My se budeme v článku zabývat prvním významem. Není vhodné se na dva různé koncepty odvolávat stejným slovem. Proto prosím prosazujte pro druhý význam termíny Redukce datového toku, nebo Kódování zvuku, případně Enkódování či Komprese dat.


Nyní dvě základní pravidla:

  1. Jestliže máte důvod pro použití jakékoli komprese nebo limitace v hudbě, použijte ji.
  2. Jestliže máte jakékoli pochyby o významu komprese, nekomprimujte!
Číst dál: Komprimace hudby (podle Boba Katze)